Vážení
vzhledem k nákazové situaci posílám informace k ptačí chřipce.
V případě, že by u vás vypukla, což Vám opravdu nepřeji, bude Vás kontaktovat krajská veterinární správa, nebo zástupci přímo Státní veterinární správy ČR. Ta, ve spolupráci se IZS, tedy hlavně hasiči a policií, řeší situaci v ohnisku i okolí. Veškeré informace, včetně pokynů pro chovatele, najdete na stránkách https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/ptaci-chripka-influenza-drubeze/informace-pro-verejnost/ . Zde doporučení pro chovatele drůbeže: https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/ptaci-chripka-influenza-drubeze/doporuceni-pro-chovatele-drubeze/ Doporučuji web sledovat.
V současné době se u nás objevil vysoce nakažlivý kmen H5N8 hlavně pro vodní drůbež (nikdy nebyl ve světě zaznamenán přenos na člověka). Kmen H5N1 s omezenou schopností infikovat člověka, který se ale projevuje vysokou úmrtností, pokud k této infekci dojde, v Česku není zaznamenán.
Mimořádná veterinární opatření spočívají v izolaci území a radikální eradikaci pomocí utracení ptáků v území. V případě H5N1 se vyhlásí MVO i u záchytu u volně žijícího ptactva.
To nejdůležitější je:
Co je chřipka ptáků?
Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky.
Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů.
Způsob přenosu ptačí chřipky:
K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků. Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.). Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.).
Příznaky ptačí chřipky:
Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická (obr. 1). Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání). Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu. Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr.2), edém hlavy (obr. 3). Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr. 4).
V případě podezření na výše uvedené příznaky u ptáků informujte ihned o události soukromého veterinárního lékaře nebo místně příslušnou krajskou veterinární správu. Řiďte se přesně podle jejich instrukcí. Nedovolte vstup cizím osobám do postiženého místa.
Zásady pro drobnochovatele drůbeže:
Jak chránit zvířata?
Drůbež je třeba držet uzavřenou ve stájích a chránit ji před kontakty s volně žijícím ptactvem (zasíťování oken, větracích otvorů a zamezení vstupu volně žijícího ptactva do hal).
Slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží. Dodržovat nejpřísnější pravidla hygieny.
U chovů, které jsou prováděné ve výběhu, především u chovů vodní drůbeže (husy, kachny, divoké kachny), zamezit styku drůbeže s tažnými volně žijícími ptáky výstavbou zastřešených venkovních voliér a zasíťováním výběhů. V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže, která má přístup do venkovních výběhů, tam kde je to technicky a provozně možné, umístění zvířat uvnitř budovy.
Velmi důležité je zamezit přístupu volně žijících ptáků ke krmení a napájecí vodě podáváním vody a krmiva drůbeži uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky. Dále je pak vhodné chovat vodní drůbež oddělené od hrabavé drůbeže a ptáků chovaných v zajetí.
Při podezření z nákazy desinfikovat veškeré materiály, které jsou vyneseny ze stájí nebo je ve stájích nechat.
Nebezpečí pro člověka:
Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty, uhynulými kusy, ale i s jejich trusem, peřím, apod.
Potraviny v obchodech jsou bezpečné. Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována ve fázi jejich zpracování až po pult prodejen. Po nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla. Běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení, apod.) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 ºC v jádře potraviny, a to již za jednu sekundu.
Vyslovit podezření na chřipku ptáků u lidí můžeme, jestliže
Upozornění: pravděpodobnost onemocnění chřipkou ptáků je extrémně malá. Přesto: konzultujte lékaře a žádejte vyšetření na chřipku ptáků
Proč je chřipka ptáků nebezpečná?
O tom, jak se nákaza přenáší na člověka je málo informací a v současné době neexistuje žádná vakcína a proto je nutno pro bezpečnost lidí zaměstnaných v zemědělství, na jatkách a závodech na zpracování masa přijmout protinákazová opatření. Chřipka ptáků způsobuje rovněž ekonomické problémy v důsledku zákazu importu drůbeže a drůbežích produktů ze zemí, které jsou nákazou postiženy a může mít za následek likvidaci činností spojených
s chovem a zpracováním drůbeže v důsledku toho, že v případě výskytu nákazy vždy a
v některých zemích i v případě podezření musí být postižená hejna likvidována.
Inkubační doba
Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a vzplanutím klinických příznaků. V případě influenzy je to pouze několik dní. První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne.
Virus je ničen teplotou 70 °C již za 1 sekundu.
Obecné zásady ochrany člověka před nákazou:
Co by měli zaměstnanci podniku dělat v případě, že mají podezření na chřipku ptáků?
Informujte ihned svého zaměstnavatele, který je povinen zavolat neprodleně veterinárního lékaře. Nedovolte vstup cizím osobám a dalším zaměstnancům do postižené stáje. Řiďte se přesně podle instrukcí soukromého nebo úředního veterinárního lékaře. Jakýkoliv pokus zatajit podezření je pod sankcí podle veterinárního zákona.